Gymnázium Na Pražačce
   
Velikost písma

Sportovní kurz – Dobronice (2018)

Tisk

Minulý týden se v termínu 15. až 18. května uskutečnil tradičně pro studenty kvint sportovní kurz pořádaný naším výběrovým gymnáziem.
Letošní destinací byly Dobronice u Bechyně – oblast význačná keramickým průmyslem, kde v období svého dospívání žil kupříkladu Karel Kryl. Účastníky byly třídy 5.A a 5.D spolu s třídní prof. Izákovou a profesory tělesné výchovy P. Šmardovou, L. Klímou a M. Koblicem. Sportovní kurz byl studenty dlouho očekávaným zpestřením školní docházky a mnohé zajímalo, zda-li naplní očekávání nastavené kurzy z let minulých, tedy lyžařským a vodáckým výcvikem.
Společných pět dní jsme odstartovali v neděli v devět hodin ráno v Loudově ulici. Naložení autobusu zavazadly, koly a následně i účastníky kurzu proběhlo bez větších komplikací. Studenti se před cestou nezapomněli řádně zásobit potravinami z nedalekého supermarketu, stejně tak zde doplnili i opomenuté produkty týkající se především zubních kartáčků. Nadcházející cesta do Dobronic u Bechyně měla trvat necelé dvě hodiny, avšak cestou jsme byli zaskočeni nedostatečným chlazením motoru autobusu, což vyústilo v nutnost sehnat náhradní „Karosu“. Cesta se tedy protáhla na bezmála tři a půl hodiny. Druhý autobus nás již zdárně dopravil do Výcvikového střediska Univerzity Karlovy, které oplývalo množstvím hřišť pro rozličné sporty, jakožto i útulnými chatkami  a nedaleko tekoucí řekou Lužnicí. Po obědě a rychlém zabydlení nás čekal první cyklovýlet, který nás zavedl kombinací polních cest a nepříliš kvalitních asfaltových silnic do samotného centra Bechyně, kde jsme se postarali o rekordní tržbu v místním stánku se zmrzlinou a ledovou tříští. Po návratu z Bechyně jsme měli možnost věnovat se sportovním aktivitám, které nám areál nabízel, jako například tenisu, plážovému volejbalu, basketbalu a fotbalu. Po večeři následoval volný program, omezený večerkou začínající jedenáctou hodinou, po které jsme byli povinni držet své akustické projevy na přiměřené hladině. Následujícího rána jsme byli rozděleni na 3 skupiny: cyklisté 1, cyklisté 2 a pěší. Lidem vyhledávající fyzickou výzvu byla určena skupina 1, zatímco rekreačním cyklistům skupina 2. Dopolední program pro každý den zahrnoval výlet v jedné ze skupin, odpolední program byl pak různorodý. Pondělní odpoledne se neslo v duchu turnaje v basketbalu a plážovém volejbalu. Žel bohu nás zastihlo pršení, které se táhlo až do úterního dopoledne a poté se vrátilo středeční večer. Avšak i přes nepřízeň počasí byl program nabitý aktivitami a neodradila nás ani od večerního posezení u táboráku. Sportovní kurz byl zakončen pátečním ránem, kdy se mužská část naší výpravy při odjezdu musela vypořádat s manuálním tlačením přívěsu s koly. Jelikož se řidiči autobusu nepodařilo dostat přes spletité cestičky z areálu, musel být přívěs odpojen a vytlačen na příhodnější místo. Tato procedura však zabrala jen několik málo minut a při jejím vykonávání nebyl naštěstí nikdo zraněn. Zpáteční cesta proběhla již bez zásadních komplikací a všichni se po návratu do Prahy rozešli ve zdraví domů. Při zpětném zhodnocení kurzu jsme se spolužáky usoudili, že podobné akce by se mohly, minimálně v zájmu soudružnosti třídy a zlepšování jejích interních vztahů, vyskytovat v průběhu školního roku častěji, a proto pokládám letošní „sporťák“ za vskutku vydařený.  Za finanční podporu děkujeme Klubu rodičů.
Tomáš Jedlička, 5.D