Gymnázium Na Pražačce
   
Velikost písma

Nezapomenutelný sportovní kurz

Tisk

Na konci června se uskutečnil sportovní kurz tříd 5.AV, 3.A a 3.D. Jako tradičně se kurz konal v Nové Peci, což je vesnice ležící na Lipně.

Bylo domluveno, že sraz bude v Loudově ulici, nedaleko naší školy. Přijel autobus a mikrobus, oba vozy měly přívěsy. První drobný problém se vyskytl, když řidiči autobusu nevěděli, jak bychom měli naložit do přívěsů naše kola. Nakonec jsme to zvládli díky gentlemanům z našich tříd a mohli jsme vyrazit na cestu. Takže tímto vám, pánové, děkujeme.

Cesta začala jako každá jiná cesta autobusem – byla zábava a legrace. Když pominu fakt, že autobus firmy Podlipný vypadal tak, že se každou chvíli rozpadne. Moje kamarádka zhodnotila autobus slovy: „Holky, běžte se podívat dovnitř, to je fakt hardcore!“ Autobus se bohužel ale cestou opravdu rozpadl. Prostě v něm cosi hrklo a začalo se z něj kouřit. Zastavili jsme tedy s tím, že máme čas na to dojít si do vesnice na jídlo do restaurace. Kdosi to poté nazval „Tour de pubs“, protože jsme nemohli nikde najít otevřenou restauraci. Po dvou hodinách jsme se vrátili k autobusu, kde jsme našli řidiče úplně černého od oleje a ostatní techniky v podobném stavu. Bylo nám sděleno, že karosa již nepojede a že musíme počkat na jiný autobus. Takže jsme museli přeskládat naše zavazadla do nového autobusu, samozřejmě za neustávajícího deště, protože předpověď počasí, kterou hlásili naši tělocvikáři, což bylo – bude pršet, téměř vždy prší - se opravdu splnila. Nakonec jsme ale šťastně dorazili do Nové Pece. Je ale pravda, že doba této cesty musí být novým rekordem, protože na Lipno jsem ještě nikdy nejela osm hodin.

Zatímco „můj autobus“ dorazil až na večeři, mikrobus převážně s dámami z déčka dojel právě včas na to, aby si slečny mohly dát „malé kolečko na kole“ v dešti s panem profesorem Klímou, který poté pronesl, že hlavním cílem výletu je – pořádně si výlet užít. Nevím, jestli holky jízdu na kole v dešti také definovaly jako „užívání si“. 
Každopádně počasí se brzy o něco zlepšilo a dny byly naplněné mnoha aktivitami. Obvykle jízdou na kole, jízdou na in-linech a různými soutěžemi. Všem budoucím generacím doporučuji, aby se pedagogů zeptaly, co je to koloběh. Jedná se o „velmi příjemné“ překvapení.

Další aktivitou byly například kanoe. Jízda na kanoích skončila objevem kostry, kterou jsme my jako „zkušení biologové“ odhadli na lidskou. Dokonce byla zavolána i policie, která však kostru určila jako zvířecí.

Za zmínku také stojí místní jídelna, protože si zaslouží zvláštní pochvalu. Je totiž důkazem toho, že i pro velký počet lidí lze vařit velmi dobře.

Sportovní kurz se na konci rozdělil na skupinu lidí, která jela domů a na skupinu, která zůstala a pokračovala ve školním výletu. Ti, co zde zůstávali, pobaveně sledovali, jak si pro zbytek spolužáků přijela přesně ta stejná karosa, která už jednou nedojela. Všichni ale naštěstí přijeli v pořádku domů.

Myslím, že sportovní kurz je jedna z nejlepších tradic našeho gymnázia a že stojí za to tento zvyk zachovat. Zároveň bych také chtěla za všechny poděkovat: panu řediteli Mackovi – za poskytnutí času na tento kurz a všem zúčastněným pedagogům – za to, že s námi ochotně jeli, organizovali nám program a v neposlední řadě za jejich trpělivost.

Lucie Rynešová (nyní Sexta A)